Byl jednou jeden dům…
Publikováno | 06. 04. 2012
Pohodová četba na víkend...
Byl jednou jeden dům
…vlastně teprve bude.
A nebude to jeden dům, ale tři domy navzájem propojené v jeden působivý celek. Nejsou to nijak velké domy, je v nich všehovšudy devětadvacet bytů, ale každý z té necelé třicítky bytů začne zanedlouho psát svůj příběh. Každý byt je jiný, každý se něčím od těch ostatních odlišuje, stejně, jako budou rozdílní lidé, kteří v nich budou bydlet.
Lidé si bláhově myslí, že oni si vybírají svůj budoucí byt. Netuší, že byt si vybírá je. Pečlivě si prohlédne každého zájemce, a jenom na něm je, zda mu začne našeptávat: „Kup si mě, tady se ti bude dobře bydlet.“ Když se mu kupec nelíbí, mlčí a neosloví ho. A pokud byt potenciálního majitele ničím neosloví, ten si ho obvykle nekoupí.
A pokud ano, nikdy si k němu nevytvoří osobní vztah, který chová ke svému bydlení většina z nás. Naše životy jsou neoddělitelně spjaty s bytem a s domem, v němž přebýváme, a to tím více, čím déle zůstáváme na jednom místě. Proto je pro většinu lidí tak obtížné se stěhovat z důvěrné známého prostředí. Opouštíme nejen zdi, ale i události, ke kterým v nich v průběhu let došlo. A když do svého bývalého bytu nahlédneme po letech, stále si ještě pamatujeme, kde stál jaký kus nábytku, pamatujeme si sousedy a naskakují nám vzpomínky na někdejší léta.
Každý byt má svou historii, svůj příběh. Pojďme teď spolu předběhnout čas a zkusme si představit lidi, kteří v našich domech budou bydlet, a jejich příběhy. Možná, že to bude všechno jinak, ale kdo ví… (pokračování 10.4.2012)